boudicca*: Take nekdy vzpominam s jistou melancholii, jake to byvale driv vse jednoduchy, co jsme resili za problemy, jak jsme se honili kolem baraku a ...
Nikdy, i kdyz jsem upovidany a nikoliv nepratelsky ci zamlkly tvor, nikdy jsem nemela nikoho, s kym bych si tak rozumela, komu bych mohla rict vsechno... A tak kazdy vedel jen neco malo, pripomina mi to ty puzzle co sklada tva sestra...
Je to tak doted. S prestupem na gympl jsem potkala skvely kolektiv, ale nejlepsi kamaradka mezi nimi neni... Kde jsi???
Shini, clanek se ti moc povedl .