cerolaine: Ani nevíš, jaké emoce mě provázely tím článkem.
Když jsem na začátku četla o tom léčení, víš, o tom si ještě popovídáme. Chytila jsi totiž naprosto přesně moji vizualizaci. Zajímavé, že?
Jak jsem to četla, začaly mi téct slzy. Prostě jo. Hm.
A pak...na tom MoRu, úplně mi to připomínalo Epicu...kdy byly momenty, kdy jsem prostě už nemohla, ne, ne! Kdy jsem sklonila hlavu a prostě si musela zacpat uši, jak moc mě to bolelo...a lidi okolo pořád řvali...
Jak jsme se pak s oběma Bárama cpaly nahoru, jak jsem si koupila vodu a kolu a lila to do sebe a pak to málem zase vyhodila zpátky...
A pak vzduch, vzduch který nikdy nechutnal líp...
Shini, letní MoR je NÁŠ!