sen

Chcete si článek přečíst?

Vypněte prosím blokování reklamy (reklamu už neblokuji), děkujeme.

Jak vypnout blokování reklamy?

Video návod zde: https://www.youtube.com/watch?v=GJScSjPyMb4

dnes se mi zdál hroznej sen... byl tak živej že si ho doted pamatuju...

byla jsem na někde ve městě..bylo to starobylý město někde u moře.... připomínalo mi Budvu-město kde jsem se strejdou byla na dovolené když jsem byla menší.... bylo celé takové kamenne... úzký dlážděný uličky, baráky s visacíma lampama... přístav, někde byli i výklenky se sochama... seděli jsme na mostě- já, ještě jeden kámoš a holka,kterou sme moc dobře neznali.. Utekla od jednoho kluka co nás právě honil... Asi myslel že sme mu ji vzali..popravdě ani neznám důvod proč nás honil (ve snu prostě ten důvod byl už zažitý ale neodehrál se) seděli jsme a opírali se zády o kamennou zed.. prudce jsme vydechovali, předtím jsme utíkali...ta dívka nám o sobě cosi řekla a my kývli... věděli jsme že mu musíme utíct... byl takovej, takovej no...divnej .. měl světlou plet a pronikavý světle šedý oči.Bodali mě když sem se do nich podívala... Dlouhý rovný hnědý vlasy měl rozpuštěný pod ramena...byl to prostě jenom kluk starej jako my (15) ale něco v něm bylo... cítili jsme to z něj. bylo to divný.. taková zvláštní...myslím že to dělal těma očima.. báli jsme se ale z nějakýho neznámýho důvodu jsme se mu neměli vydat...seděli jsme na tom mostě a věděli že je někde dole pod námi... v duchu jsem přemýšlela co uděláme.. najednou se můj pohled zastavil na nějaké vyvěšené ceduli na které bylo napsaný
-tak, tady jste (nebo něco podobnýho) - (já vím prostě blbost, ale fakt se mi to zdálo)
nahnula jsem se k nim a povídám jim, co nejtišeji jsem uměla, co si myslím..
koukla jsem se mírně z mostu dolů a potom jsem rychle vyrazila během odtamtud... zahnula jsem do nějaké uličky a pak do další... v těch ulicích byli divní lidé v tmavých kápích kteří jakoby nenápadně spěchali někam do budovy vedle... shromažd'ovali se tam...
najednou jako by se ve městě stmívalo dřív.. v těch úzkých uličkách začalo být přítmí... hořeli tam už i nějaké lampy nebo co... věděla jsem že je blízko... skočila jsem do nějakého tmavýho výhlenku pro sochu ve zdi a znehybněla... moji kámoši udělali to samé... myslím že jsme nevypadali vůbec jako sochy ale za sebou jsme cítili kroky... výklenek byl asi půl metru nad zemí takže jsme měli trochu rozhled..
-já i on moc dobře víme že nás stejně najde..ví o nás, ale utíkat už nebudu-
pomyslela jsem si..
naše oči se upřeli na stín pomalu přibližující se osoby který se vrhal na dláždění mimo oranžový svit lamp...
bylo poznat že osoba něco drží v ruce.. bylo nám jasný kdo to je...
vyšel z poza rohu a na vteřinu se před nás postavil... potom rychle sáhl rukou po mé noze.. chytil mě pevně nad kotníkem a cukl...
spadla jsem dolů a on mi na hlavu narazil nějakej pytel... měl sílu a vláčel mě sebou po cestě... oba mý kámoši tam asi pořád stáli...po jejich aktivitě nebylo ani známky... ale já se nemohla nechat odvést...
táhnul mě a najednou začal mluvit něco jako :
-měli jste být už na mostě. vezmu ji a budu ji mučit a zítra před svítáním ji hodím do moře... přijdte si pro ni..-
- jestli tam nebudete zabiju ji... a hlavy si vemte sebou ! -
měl celkem příjemnej hlas...ale jeho ton se mi přestal líbit...
vysmekla jsem se mu a strhla jsem si pytel z hlavy...
ležela jsem na dláždění na zádech, zapřela jsem se lokty a o kammenou zem a kopla ho nohou zespodu do brady..
potom jsem vstala a utíkala do moře protože on stál na straně ulice vedoucí do města..
skočila jsem do vody a plavala pár sekund...najednou mě ale chytil vzadu a potopil mě...

v tu chvíli mi zazvonil budík!!!
no strašný ještě ted cítím na kotníku jak mě chn'apnul...

fuj... ale trocšku mě naštvalo že sem se vzbudila právě ve chvíli kdy to bylo nejvíc napínavý...

Zpět na hlavní stranu blogu